Poradna

MUDr. Miloš Matouš, náš odborný poradce, V současné době vedoucí lékař oddělení zdravotnického zabezpečení OLYMP Centra sportu Ministerstva vnitra. Specialista v oboru funkční zátěžové diagnostiky, v posledních 10 letech v oblasti specifické lékařské péče vrcholových sportovců a talentované mládeže. Více než 25 let praxe v oboru jako vedoucí lékař několika zdravotnických pracovišť. Odborný asistent a vysokoškolský učitel na 2. LF / 3. LF UK. Spoluřešitel vědeckých grantů v oboru celostní pohybové terapie a specializované rehabilitace diabetiků, kardiaků a pacientů s dalšími chronickými obtížemi. Autor několika odborných publikací v oblasti pohybové terapie a specializovaných zdravotních pohybových programů.

Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (UK) a následně pak všeobecné lékařství na lékařské fakultě UK. Jeho lékařská specializace je vnitřní lékařství a následně pak obor tělovýchovné lékařství.



Zvyšování imunity pohybem

Ve zdravém těle, zdravý mikrobiom, Česká Televize 19.3.2020

Aby byl člověk zdráv z hlediska imunity, je potřeba, aby byl fit také tělesně. „Bílé krvinky umí být dost líné,“ potvrzuje doktor Akbar. „Cvičení je mobilizuje tím, že zvyšuje pohyb krve, takže snadněji mohou dělat svou práci a hledat a ničit rizika v různých částech těla.“

Obecné doporučení říká, že lidé by měli být tělesně aktivní každý den a středně náročné aktivitě by měli věnovat nejméně 150 minut týdně – mezi ni patří delší výlety, práce na zahradě, projížďky na kole. Další variantou je nejméně 75 minut náročné tělesné aktivity týdně – to může být běh, plavání nebo aerobik a další podobná cvičení. „Cokoliv je lepší než vůbec nic,“ dodává Akbar. Vliv pohybu je nesmírně silný – například studie vědců z Birminghamské univerzity prokázala, že 125 nekuřáckých amatérských cyklistů ve věku 55 až 79 let mělo imunitu na úrovni mnohem mladších lidíNaopak neplatí, že by elitní sportovci byli díky své aktivitě téměř imunní vůči infekčním nemocem – opak je pravdou. „Vrcholoví sportovci jsou naopak vůči infekcím velmi citliví, protože extrémní cvičení může mít negativní dopad na náš imunitní systém,“ říká Akbar. To je současně varováním: nemá smysl začít najednou ze dne na den s intenzivním cvičení ve snaze nabudit si imunitu. „Pokud jste lenoch a najednou zkusíte uběhnout maraton, mohlo by to aktivovat stresové hormony a být to špatné pro naši imunitu,“ vysvětluje Akbar.

Cvičení má v tomto ohledu ještě další pozitivní dopad: snižuje úroveň stresu, což je další obrana před infekcemi. Některé stresové hormony, jako je kortisol, mají totiž negativní dopad na imunitní funkce – typickým případem je situace, kdy mohou plané neštovice postihnout jednoho člověka dvakrát. Zatímco normálně proti nim lze získat imunitu, při silném stresu se i tato nemoc může vrátit.